Trojanovice

trojanoviceTrojanovice - horská obec v Beskydech rozprostírající se pod masívy Noříčí hory 1047 m. n. m., Radhoště 1129 m. n. m. a Velkého Javorníku 918 m. n. m. Byly původně pasekářskou obcí, kterou založil v roce 1748 olomoucký biskup a kardinál Ferdinand Julius Troyer (1698 - 1758). Obec má rozlohu 35,6 km2, dvě třetiny plochy obce pokrývají lesy. Vzhledem ke značné rozloze jsou Trojanovice rozděleny na čtyři hlavní části: Bystré, Lomná, Pod Radhoštěm a Pod Javorníkem.

Čerpáno z www.trojanovice.cz

Kaplička u Kociána

Kapličku nedaleko hotelu „U Kociána" nechal roku 1901 postavit hostinský Kocián. Zvon, jehož replika je v kapličce od letošního července, byl původně z roku 1738. Byl to zvon posledního poustevníka na Pustevnách.

Kaplička na Bystrém

Kaplička na Bystrém patří ke kulturním památkám v obci. Pochází z počátku 18. století z doby, kdy na Bystrém byla založena hamernická osada. Kapličku po staletí udržuje rodina Uhlářova.

Památník bratří Strnadlů a Jana Knebla

Památník bratří Strnadlů a Jana Knebla byl postaven v letech 1985-1989 obcí Trojanovice podle návrhu architekta Aleše Krkošky. Expozici výstavy zpracovali pracovníci Vlastivědného muzea v Novém Jičíně. V přízemí je zachycena ve zkratce historie obce Trojanovice (např. kopie pečeti z roku 1766) a způsob života v minulosti. Vlevo je ženský a vpravo mužský kroj z Trojanovic. Dvě sochařská díla jsou od Jana Knebla – busta spisovatele Bohumíra Četyny a socha – alegorie hospodářské krize.

Na místě památníku stála dříve chalupa z roku 1757. V ní se v roce 1866 narodil sochař Jan Knebl i jeho čtyři synovci: v roce 1906 spisovatel Bohumír Strnadel-Četyna, 1910 malíř Antonín Strnadel, v roce 1912 spisovatel Josef Strnadel a v roce 1919 Václav Strnadel. Tento památník je určen i pro konání svatebních obřadů - bližší informace na tel. čísle OÚ Trojanovice.

Památník se nachází v Trojanovicích - Karlovicích a je otevřen každý čtvrtek od 14 do 17 hodin.

V případě potřeby také po předchozí telefonické domluvě na telefonním čísle 552 303 939 nebo na telefonních číslech obecního úřadu: 556 835 021, 556 835 022

Vstupné:

děti do 10 let zdarma dospělí a děti od 10 let: 10,- Kč

Tarzanie - horský lanový park Ráztoka

Horský lanový park - Tarzanie se nachází v Beskydech, 5km od Frenštátu pod Radhoštěm v obci Trojanovice u spodní stanice sedačkové lanovky na Pustevny. Lanové překážky jsou zavěšeny na stromech ve výšce 4 – 12 m nad zemí.

Tarzanie je určená široké veřejnosti, dětem i dospělým, jednotlivcům i kolektivům, sportovním klubům, zájmovým kroužkům, bezpečnostním složkám, dá se využít pro netradiční hodinu tělesné výchovy či jako součást zážitkové pedagogiky apod. Velmi vhodná pro školní výlety.

Každý zájemce je vybaven jisticími lany, úvazkem a přilbou. Před vstupem na překážkovou trasu Vás instruktor krátce seznámí s pravidly a způsoby jištění. Ke zdolání trasy není zapotřebí zvláštní fyzické síly.

Vstup na překážky není věkově omezen, pouze výška účastníka vysokých lanových překážek musí být minimálně 140cm pro žlutou a zelenou trasu, 120cm pro trasu Junior, 100cm pro dětskou trasu a 165cm pro trasu černou.

Pro děti od 3 do 10let je připraven dětský park Tarzánek zdarma.

Provoz je možný téměř za každého počasí, vyjma námrazy nebo bouřky.

Podrobnější informace na http://www.tarzanie.cz nebo tel.č.: +420 777 899 888

Kaple sv. Cyrila A Metoděje

Více než jedno století se tyčí na vrcholu hory Radhošť silueta kaple sv. Cyrila a Metoděje. Zpočátku měla podobu kamenné stavby s bílou omítkou a kupolí v byzantském stylu. Dřevěná zvonice se šindelovou střechou k ní byla přistavěna až v roce 1924 při celkové opravě. Tehdy nechal předseda Matice radhošťské, frenštátský farář Filip Eliáš, obložit impregnovaným šindelem celou kapli, aby tak zabránil vlhnutí zdí, k němuž v extrémních podmínkách v nadmořské výšce 1129 metrů docházelo. Kaple sv. Cyrila a Metoděje je nejvýše položenou církevní stavbou v ČR.

Od vysvěcení kaple olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem v roce 1898 se o ni starají členové spolku Matice radhošťská z Trojanovic, kteří také řídili obnovu dřevěné zvonice v roce 2000. Podobně jako při výstavbě kaple před sto lety lidé na Valašsku uspořádali sbírku, z jejíhož výnosu byly stavební práce částečně hrazeny. Kromě peněz věnovali také dřevo z vlastních lesů. Na jeden z trámů dopravených na Radhošť byl vytesán symbolický nápis "Valaši sobě". Řemeslníci, kteří kapli opravovali, museli prokázat stejnou zručnost a um jako jejich předchůdci. Vyřezávané sloupy, ručně tesané trámy nebo šindelová střecha nové zvonice se ani v detailech neliší od původní historické stavby.

zdroj: Turistické informační centrum Frenštát p.R.